Náhodou

Jednou ztratil jeden člověk na širém modrém moři diamantový manžetový knoflík a o dvacet let později, v ten samý den - nepochybně v pátek, jedl velkou rybu.

Ale nebyl v ní žádný diamant.

To je právě to, co se mi líbí na náhodě.

♥♥♥

Tak asi podobnou "náhodou" jsem se nějak dostala mezi pejskaře.

Nemyslím lidi se psem na poklidné procházce parkem.

Myslím ty cvoky, kteří tráví nedělní rána na cvičáku,

myslím ty, co pouštějí svoje zubaté miláčky zakousávat figuranty,

myslím ty, co s rukama namazanýma sádlem až po lokty skládají zkoušky ve sportovní kynologii.

Dovolím si podotknout,

že vlastním čivaváka, který kolem cvičáku nikdy ani neprošel a zvládne jediný povel:

Piškotek.

♥♥♥

Tak pro některé z nich teď tvořím.

Jehelníček pro tu, co taky šije...

Už nutně potřebuju jinou barvu!