tady mít další prázdný měsíc.
Tak alespoň na poslední chvíli pár fotek,
protože ruce se nezastavily,
i když se v posledních týdnech kazilo všechno, co jen mohlo.
Někdy dny prostě nejdou tak, jak mají.
Ale po tom všem a navzdory tomu všemu si pak možná uvědomíme,
na čem vlastně záleží.
Na kom záleží, o koho nechceme a nemůžeme přijít.
Možná si uvědomíme, kdo je skutečný přítel.
Ten, který nás stále miluje.
Nedokonalého, zmateného, s chybami.
Protože o tom to je,
čelit životu společně.
A že nejlepší věci se stávají neočekávaně.
A nejlepší příběhy začínají znenadání.
A důležitější než vyhrát hádku je ukázat, že nám na tom druhém záleží.
Že "navždy" je víc než jen šňůra samých "teď".
A že všechno má svůj konec.
Špatné časy teda taky!
