15 minut

Často si představuju, že prolenoším celý den.

Zkušenost mě ale učí, že nejlépe si odpočinu kreativní činností.

Takže když jsem na pinterestu objevila 15 minutové Vánoce,

neváhala jsem a na posední chvíli vyrobila pár dárků pro kolegyně v práci.

 

Součástí vánoční pohody je:

něco na zub

svíčka

zápalky

sáček čaje

tématický text, příběh, veršík

...

Doufám, že potěším...

♥♥♥

V adventu

letos klidně.

Beze spěchu.

Přemýšlím, rozjímám a děkuju.

Žádná euforie, ale ani stres.

Vědomí, že všechno přijde a všechno má svůj čas.

 

Svíčky hoří.

Dárky ve skříni.

Stromek až do stropu nazdobený v obýváku.

V procesu cukroví i utopenci.

♥♥♥

Ale to nejdůležitější je, aby tě doma někdo čekal...

Alespoň

malé deko.

A aby člověk nezapomněl na to důležité.

Aby se radoval z toho, co má

a

neplakal nad tím, co nemá.

Být vděčný.

♥

Před adventem

ještě z podzimní výměny.

♥♥♥

***

Doufám

že tam vzadu jednou budeme mít zahradu...

Nic velkého, jenom tak pobýt...

♥♥♥

Chtěla jsem

vyfotit reje sýkorek u krmítka na balkoně.

Pokaždé mě zahlédly a uletěly.

Tak aspoň balkon v podzimním.

***

Devětkrát

jsem si ji prodlužovala v knihovně.

(Jak je možné, že ji nikdo nechce?)

Zneklidňuje.

Nepustí.

Nenechá.

Hledá.

Dotkne se.

Zachytí.

***

Tys tam nebyla.

Ty nevíš.

***

Řekni vlkům, že jsem doma.

Z neděle

♥♥♥

strome v tichu kořeněný

kmeni větrem zraňovaný

vrosť ve mě

já vrostu v tebe

nevšimnem si ani

(T. Žurková)

Kdepak

ještě nepeču.

To jen zkouším domácí samotvrdku.

Parádně se s ní pracuje a náklady doslova za hubičku ♥

2 díly sody

1 díl kukuřičného škrobu

1 díl vody

vařit do zhoustnutí

Přihlásila

jsem se do podzimní výměny.

Tvořila pro mě úžasná Zdenička.

Její práce si moc vážím, skutečně mě potěšila!

♥♥♥

Já na dárku stále ještě pracuji, ale termín stíhám!

Už hřeje!

Krásně se háčkovala.

Žádné počítání, žádné kompletování částí...

Přibývala jedna radost!

A nekoupila jsem na ni ani jedno nové klubko!

♥♥♥

Blíží se

dušičky.

Tak abych nešla s prázdnou...

Je země živých a je země mrtvých. 

Mostem mezi nimi je láska.

Everything changes

Včera jsem jen tak zbůhdarma přepínala kanály a náhodou na ně narazila.

Záležitost raného mládí...

Vzpomínky.

♥♥♥

Přesto -

teprve dnes jsem vnitřně svobodná.

Až dnes se mi volně dýchá.

Navzdory tomu - 

stále občas sáhnu do letitého archivu abych si znovu poslechla to kouzlo

Back for good

A vida, ti pánové zase znovu hrají...

Některé dny

pracovně náročnější než jiné.

Jsem o to vděčnější za domácí pohodu,

kde dny plynou, jak mají...

♥

Večer pak beru do ruky háček

Dvě čepice a šála pro T. Akorát včas, ráno bývá kolem nuly.

Pléd, který muže být šálou, pončem, rukávníkem - jak bude třeba.

Koupila jsem čtyři knoflíky. Následně jsem vyrobila pět dírek!

Ráno jsem pak koukala...

To jsem celá já ♥

Momentálně pracuju na háčkované dece po vzoru mnoha dalších.

Jde to samo, přibývá krásně a hřeje už teď.

♥♥♥

Jak málo stačí

Venku šedo a chladný déšť.

Uvnitř pohoda prodlouženého víkendu...

Co víc si přát?

Teplé ponožky s pečeným čajem

a zázvor s medem proti bacilům

a taky

...Chudobě tvé a lidské bídě 
že navždy jsem jen s ní 
podzime ve své tesklivině 
jen na mne dolehni 

a vyplať kovy listí svého 
mě ze dnů odraných ...

(F. Halas)

Už podzim kráčí po zemi...

Přesně se začátkem podzimu jsem byla připravena přivítat ho v parku.

Poslouchat vítr ve větvích, první spadané listí pod nohama

a sotva slyšitelné bouchnutí, 

když občas spadne kaštan.

Mám ráda podzim...

Na jeho počátku, který je jako druhé jaro, ve kterém každý list je květem.

No, někdy i houba ♥ 

Mám ho ráda i na jeho konci, se studenými dešti, větrem

a šedavou mlhou.

Když se brzy stmívá, z komínů se kouří 

a vracím se domů...

♥♥♥

A v rámci příprav na tohle všechno šermuju háčkem ve snaze vytvořit pléd.

Vždycky chvilku trvá

než si září sedne.

♥

Koncem srpna jsem dokončila dárek do letní výměny pro Inku.

Pro mě pak tvořila Jindřiška

Má krásný ksichtík a bude se na mě smát ve třídě!

♥♥♥

Snad i podzim bude tak slunečný, aspoň jako na včerejší procházce

Na rozhraní, kde se pozdě přehoupne v brzy...

I domů ho pouštím po kouscích.

Upřímně - letní truhlíky nestály letos za nic, vyházela jsem je s úlevou.

Jak peníz tiše položený slepci...

Chtěla jsem

přes prázdniny dokončit svého ufounka, ale se zklamáním si musím přiznat,

že to nezvládnu;-)

Odkrajuju poslední týden dovolené a je na čase dát se do výroby dárku do letní výměny

u Radky .

♥

Takže stav k dnešnímu dni:

Do Vánoc to snad stihnu...

Tasha Tudor (1915 - 2008)

Autorka dětských knih a stovek nádherných ilustrací.

Něžných a domáckých.

A velmi zvláštní dáma.

Kdyby to šlo, moc ráda bych k ní jela na prázdniny!

♥

Koupila si starý venkovský dům a žila v něm jako ve třicátých letech 19. stol.,

tedy v předindustriální době.

Nosila doma tkané dobové oblečení, neměla elektřinu ani tekoucí vodu...

A ta zahrada!

Zvláštní, co všechno je ještě možné...

Jako z románu L. M. Montgomeryové...

Život nebude jednodušší, to jen ty budeš silnější.

(T. T.)

♥♥♥

Letošní podzim

bude mít ve znaku růžovou a hnědou.

Alespoň to tak vypadá podle nákupů, které jsem podnikla v posledních dnech.

Dekorace a svícny většinou jenom okukuju, mám jich požehnaně, ale teď jsem neodolala.

Vím, že dost lidí pro nápisy stylu Home sweet home zrovna neplane, ale mi přijdou fajn.

Různé motivační citáty mám ráda taky ♥

Někdo by možná řekl klišé, ale doma naštěstí neprotestujou...

Pro sešity a takové ty maličkosti do školy jezdíme do polského Auchanu, kde tohle mají za hubičku.

Už se to blíží, co nadělám...

♥♥♥

S cuketou

Horko nehorko, jíst se musí.

A protože zrovna dozrávají cukety...

Tradiční omáčka podle Blanky, chutná nám moc, určitě ještě nějakou spáchám.

Poprvé jsem zkoušela cuketový nákyp, zmizel okamžitě.

A to jsem se bála, že si ho budu muset jíst sama...

A ke kávě cuketový koláč, zatím nej co jsme jedli!

♥

4 vejce

1 hr krystalu

1 hr oleje

2 hr polohrubé mouky

3/4 hr kakaa

2 ČL sody

2 ČL mleté skořice

4 hr najemno nastrouhané cukety

marmeláda a poleva

Hrad Cvilín

Pro nás prostě Šelenburg.
Nebo Lobenštejn, jak kdo chce.

Včerejší výlet, 10 km v terénu, vedro k padnutí.
Užili jsme si to moc!

Kolikrát jsem už šlapala tou cestou k zříceninám starobylého hradu nad údolím řeky Opavy u Krnova!

Po památkách putuju moc ráda, ale zříceniny mám snad nejradši.

A pak pět kilometrů lesem na rozhlednu...

Ty výhledy do známého, milovaného kraje ♥

I jinde se mi líbí, ale jenom tady jsem doma.

V tom tvrdém, drsném kraji.

My jsme ten kraj, kde horké léto voní jako bez ...

♥♥♥