Jak málo stačí

Venku šedo a chladný déšť.

Uvnitř pohoda prodlouženého víkendu...

Co víc si přát?

Teplé ponožky s pečeným čajem

a zázvor s medem proti bacilům

a taky

...Chudobě tvé a lidské bídě 
že navždy jsem jen s ní 
podzime ve své tesklivině 
jen na mne dolehni 

a vyplať kovy listí svého 
mě ze dnů odraných ...

(F. Halas)

Už podzim kráčí po zemi...

Přesně se začátkem podzimu jsem byla připravena přivítat ho v parku.

Poslouchat vítr ve větvích, první spadané listí pod nohama

a sotva slyšitelné bouchnutí, 

když občas spadne kaštan.

Mám ráda podzim...

Na jeho počátku, který je jako druhé jaro, ve kterém každý list je květem.

No, někdy i houba ♥ 

Mám ho ráda i na jeho konci, se studenými dešti, větrem

a šedavou mlhou.

Když se brzy stmívá, z komínů se kouří 

a vracím se domů...

♥♥♥

A v rámci příprav na tohle všechno šermuju háčkem ve snaze vytvořit pléd.

Vždycky chvilku trvá

než si září sedne.

♥

Koncem srpna jsem dokončila dárek do letní výměny pro Inku.

Pro mě pak tvořila Jindřiška

Má krásný ksichtík a bude se na mě smát ve třídě!

♥♥♥

Snad i podzim bude tak slunečný, aspoň jako na včerejší procházce

Na rozhraní, kde se pozdě přehoupne v brzy...

I domů ho pouštím po kouscích.

Upřímně - letní truhlíky nestály letos za nic, vyházela jsem je s úlevou.

Jak peníz tiše položený slepci...