Pokoj

Celý červen tak nějak melu z posledního.

Uklízím třídu i kabinet, ale domácnost stojí.

Letos jsem se nějak hecla a dali jsme se do pokojíčku pro T.

Malování, pokládání koberce, montování nábytku...

Tuhle postel s T. vybral sám, předtím spal normálně při zemi.

 Nábytek je bílý (až na psací stůl, který vyměníme později) a konečně to vypadá,

že pokoj patří k našemu bytu.

Už jen málo věcí zůstalo vysloveně dětských.

Jak ten čas letí!

Máme snad tunu lega.

Jak ho ale ukládat, aby nebylo pořád na očích, dobře se v něm hledalo a úklid zvládlo i dítě?

Zatím teda takhle. 

Zabraná celá komoda ♥