čtvrtek 9. března 2017

Ještě únor

zpětně!
♥
Mám moc ráda blogy, kde autorky publikují často.
Pravidelně.
Klidně každý den.
Pořád si říkám, že tady budu taky, ale nějak se nedaří a týdny letí...
♥
K projektu Zdenky.
Panenka únorová.
Věděla jsem, že bude bílá, ale dlouho se mi bílé merino nedařilo sehnat.


Protože jde o projekt na celý rok,
přemýšlela jsem, kam jich dvanáct pověsím.
Nakonec jsem je předělala na stojací. Kupodivu opravdu samostatně stojí.


Plstění mě celkem chytlo, je to práce na večer
a waldorfské panenky se mi opravdu zalíbily,
tak ještě další...


Pravda, co se účesů týká, ještě kus cesty je přede mnou...
♥
Taky jsem trochu šila.
Pro T. postavička z jedné pohádky,
střihnutá od oka.


A na nový přehoz nové polštáře.


A háčkuju vlastně pořád...



♥♥♥
A teď už opravdu březen!!!





neděle 5. února 2017

Předjaří

Vím, ještě není.
To jenom občas to tak vypadá.


***
Z mokrého hadru předjaří
vyletěl hýl.
V tom záblesku zahlédneme,
že jsme stále spolu.
(P. Hruška)

♥

Jedna holka lednová.


Zdenička vymyslela takový projekt - 
každý měsíc jedna panenka uplstěná.
Nadchla jsem se okamžitě, i když nikdy předtím jsem nic neplstila...
Takže tahle je moje lednová a úplně první.
Je to na chuděře vidět. Má krátké ruce a žádný krk.
Druhá malinká pro kamarádku.
Té už sice část těla nechybí, zato se strašně špatně fotí.


♥♥♥
A taky jedna dlouhonohá.
Dlouho jsem si nějakou chtěla koupit,
ale nakonec jsem se nechala přesvědčit,
že ji zvládnu ušít sama. Sic!





pondělí 2. ledna 2017

Dny všední

vystřídaly dny sváteční.


Cukroví ubylo
a zbytek poputuje do mrazáku.
Vánoční povlečení už zbývá jen vyžehlit a schovat.
Červená se stěhuje do krabic.
 ♥
Nějak se mi nechce.
A jaro je daleko...
♥
V posledních dnech jsem se znovu pustila do přehozu.
Desítky tisíc dlouhých sloupků...
Je téměř u konce!


Dneska ještě takový rychlodárek.
Snad kolegyni zítra zpříjemní den...


Takže pravou!



neděle 1. ledna 2017

1. strana z 365

Nějak mě nebaví ta klasická předsevzetí.
Zhubnout, cvičit, jíst zdravěji, žít lépe...
I když, na to poslední myslím často.
Ale jak to udělat?


John Gordon nabízí předsevzetí vysloveně praktická.
Líbí se mi moc!
♥♥♥
1. Zůstávej pozitivní. Můžeš naslouchat cynikům a věřit, že úspěch je nemožný, nebo věřit, že u Boha je možné všecko.
♥
2. Každý den, když se probudíš, dokonči tento výrok: "Dnes je mým záměrem..."
♥
3. Vyprav se na ranní procházku vděčnosti. Tím budeš ve své mysli vytvářet živnou půdu pro úspěch. Nemůžeš být zároveň ve stresu a pociťovat vděčnost. A když zkonbinuješ vděčnost s fyzickým cvičením, dopřáváš si dvojitou dávku pozitivní energie a přírodních antidepresiv.
♥
4. Místo toho, abys byl zklamaný z toho, kde jsi, přemýšlej optimisticky o tom, kam směřuješ.
♥
5. Snídej jako král, obědvej jako princ a večeřej jako student, který přečerpal účet.
♥
6. Věř tomu, že všechno, co se děje, má nějaký důvod, a dobré věci pocházejí z těžkých zkušeností.
♥
7. Neplýtvej energií na pomlouvání, na minulé problémy a negativní myšlenky, na věci, které nemůžeš ovlivnit. Investuj do pozitivních věcí v přítomném okamžiku.
♥
8. Uč někoho a nech se někým vyučovat.
♥
9. Žij se třemi E: energií, elánem a empatií.
♥
10. Pamatuj, že nic nenahradí tvrdou práci.
♥
11. Každý den si polož otázku: Jaké tři nejdůležitější věci musím dnes udělat?
♥
12. Osvoj si zásadu nestěžovat si. Stížnosti jsou jako zvracení - tobě se uleví, ale lidem kolem tebe je špatně!
♥
13. Přečti více knih, než jsi přečetl loni.
♥
14. Více odpočívej. Nemůžeš nahradit spánek dvojitou kávou!
♥
15. Před usnutím dokonči tyto výroky: "Jsem vděčný za...", "Dnes se mi povedlo..."
♥
16. Přemýšlej o své mysli jako o zahradě. Když zaseješ pozitivní a vypleješ negativní pouze v jednom dni, moc se toho nestane. Když to ale budeš dělat každý den, můžeš mít nádhernou zahradu.

pondělí 5. prosince 2016

Pondělí

Zdá se,
že se mé týdny smrskly na pondělí.
To se pak ani neohlédnu,
a 
týden je pryč...
♥
A tak se nějak stalo,
že už je druhá adventní neděle za námi.
Tento týden je na řadě má
oblíbená svíčka - 
GAUDETE.
Těším se moc!


Advent u nás tradičně
v červené.
Líbí se mi pořád,
jenom v lednu pak nesnesu nic jiného
než bílou...


Letošní věnec na naše dveře.
Šité ozdoby a domácí samotvrdka.

Barborka samozřejmě taky.
Za každého jedna větvička.


Nevím, ale vždycky si vzpomenu na kapitoly z
knížky
Řídících Márinka.


Další z příběhů mého dětství...

úterý 1. listopadu 2016

V nulové poloze


♠


♠


♠


Mlha... Les topí zelenou chvojí...
Pták sedí modelem vlastnímu tichu...
Neovroubený, roztřepený list v nulové poloze
tuší slovo tak těžké, že by je musila odnést
neudržená kniha...

I nejdelší báseň světa
zůstává při názvu a její konec chybí.
Ale ten, kdo ji začal a neví, jak dál,
měl by se vrátit k prvnímu verši.
(V. Holan)

neděle 30. října 2016

Skoro

to vypadá,
že se nic neděje.
Pravda, v mém pražském období jsem toho moc nevytvořila.
Spíš jsem četla.
A pak se vzpamatovávala.
Přesto tvořím,
i když zatím vůbec ne pro sebe.
(A nápady by byly!)

Brepta.
To když jsme usínali s Gumídkama každý večer.


A Hihlík teď, když jedeme v Lichožroutech.


S mnohaměsíčním zpožděním medvěd pro kolegyni z práce.
Proporčně podivný.
Ale dělaný s ♥♥♥.


♣♣♣

Zpracovávám koše jablek,


nakládám zázvor do medu


a sušené švestky do rumu.


♥♥♥

Po devíti letech můj milovaný TJF vydává novou sbírku
(Kdo budete na křtu, pozdravujte ;-))


A moji milovaní nový singl


Pořád se něco děje.
A pořád platí, že ve skutečnosti máme jenom dnešek.